1. Seznámení. Nový rok
Dean seděl na pohovce. Jednu nohu pod sebou a druhou
skrčenou na polštáři. Na konferenčním stolku před ním byly na talíři chlebíčky
a jednohubky jeho vlastní výroby, dvě sklenice na limonádu, jejž stála pod
stolkem a další dvě prázdné skleničky na šampaňské. Konec roku měl Dean vážně
rád. Slavil jej s přáteli, s kterými koukal na úsměvné pořady
v televizi. Tento rok to mělo být jinak. Jeho rodiče byli
v zahraničí. Jeho máma volala z HongKongu před hodinou, protože tam
v tu dobu měli půlnoc a táta mu vola z Honolulu už v poledne.
On se tento rok měl postarat o svého mladšího brášku Mikea, který si
v pokoji dopisoval s ostatními, kteří byli online na Facebooku,
zatímco Dean sledoval televizi a nevědomky třel v ruce modrý chalcedon,
jenž mu visel kolem krku na bílé šňůrce.
V tom se z vedlejšího pokoje zvučně rozkřičel Deanův mobil. Další
volající, který mu chce popřát Šťastný a Nový rok. Pod nátlakem, že to může být
máma nebo táta, se zvedl a přešel do ložnice.
Byla to ložnice rodičů, ale Dean se sem vždy přestěhoval, když rodiče odjeli.
Velká postel byla pro Deana nebem a velký tátův pracovní stůl dobře využil.
Přesunul sem svůj notebook a pár kousků oblečení. Na desce stolu vibroval a
vyřvával mobil. Aniž by se Dean podíval, kdo volá, přijal hovor.
„Prosím?“ ozval se do telefonu unavený Deanův hlas.
„Tady Keiri. Jak se máš, bobku?“ promluvil pro Deana známý hlásek jeho nejlepší
přítelkyně.
„Dobře. Proč voláš, zlato? Všechno v pořádku?“
„Ne, všechno je v pohodě. Jen Jenna má noční a napadlo mě, že bychom mohli
oslavit konec roku spolu jako vždy“ zasmála se.
„Jasně, tak přijď“ souhlasil Dean. Možná to nebude tak zlé.
Keiri odložila mobil a vrhla se na oblékání. Chvíli jí
trvalo, než Deana přemluvila, aby mohla vzít její kamarádku Annabeth, kterou
neznal. Dean se celkem nerad seznamoval, od určité doby. Byl spokojen
s tím, co měl.
Vytáhla si své malování a přitáhla si zrcátko sedajíc si na postel, když se
pokojem rozezvonil telefon. Hlásil, že majitelce přišla zpráva. Keiri hmátla po
telefonu a rozklikla příchozí zprávu.
„Nemáš čas teď čas? Měli bychom si
promluvit. Nechci, aby to tak skončilo. Marcus“
Keiri hodila mobil na postel. Je to už dva týdny, co se rozešla s Marcusem, který se jí od té doby neozval, až teď. Nejspíš si užil s ostatními děvčaty a chtěl se vrátit zpět do zajetých kolejí, ale Keiri byla dál, mnohem dál. Vytáhla si tužku na oči.
Otevřely se dveře do pokoje, ve kterých stál Dean. Jeho
mladší bráška, který byl Deanovi podle názorů spousty lidí tak podobný, seděl u
pracovního stolu s počítačem u dveří, který byl jeho. Zrovna se něčemu
smál, když otočil hlavu ke dveřím.
„Můžeš si něco obléknout?“ zeptal se Dean a sjel ho pohledem. Mike měl na sobě
tepláky a obyčejné tričko. „Přijde Keiri s její spolužačkou“
„Super“ zajásal Mike. Taky nechtěl být doma jen s Deanem. „Jen to dopíšu“
Dean přikývl a jal se přichystat více skleniček a převléknout se.
„Ahoj“ usmála se Keiri objímaje blonďatou dívku
s jasnýma modrýma očima. Stáli společně na zastávce, kde smluvily svůj
sraz. Dívka pohodila svými blonďatými vlasy. Čekala tu už deset minut, protože
vycházela z domu se svým otcem, nechtěl totiž, aby byla jeho dcera doma
sama, protože on sám šel na nějakou snobskou parádu, a jí se nechtělo. Políbila
ho na tvář, pochválila oblek a vyrazila na zastávku.
„Za jak dlouho to jede?“ zeptala se Keiri dívaje se na osvětlený displej svého
mobilu.
„No…v osm pět“ odpověděla dívka, protože už se na jízdní řád dívala.
„Takže za pět minut“ přikývla Keiri a usmála se.
„Ke komu vlastně jedeme?“ chtěla vědět dívka. Nesnášela takové akce narychlo od
Keiri, ale ona byla už taková.
„K mému nejlepšímu příteli“ informovala Keiri. „Známe se od základky“
Dean něco dodělával v kuchyni, když se ozval zvonek.
Přešel k telefonnímu zvonku a zvedl sluchátko.
„Prosím?“
„Už jsme tady“ ozval se Keiriin hlas.
„Tak pojďte nahoru“ Dean zmáčkl tlačítko a položil sluchátko na své místo.
Netrvalo dlouho a obě dívky se objevily před dveřmi. Dean je pozval dál a objal
se s Keiri.
„Tohle je moje spolužačka Annabeth“ představila ji Keiri. „Tohle je Dean“
„Ahoj“ kývl na blonďatou Annabeth. „Tak pojďte dál“ Dean je uvedl do obýváku,
kde se válel Mike.
„Tohle je můj bratr Mike“ představil ho Dean. Keiri jej už znala a Annabeth na
něj kývla.
Otevřeli si víno a Dean rozlil do skleniček. Mikeovi nalil
jen trochu i přesto, že se Mike bránil tím, že není malý. U Deana to stejně
neobstálo. Dívali se na pořady a mluvili spolu.
„Takže studuješ taky Ekonomiku, viď?“ zeptal se Dean Annabeth, která přikývla.
„A co studuješ ty?“
„Pedagogika - psychologie“ odpověděl Dean.
„Musí to být těžké, ne?“
„Ani ne“ pousmál se.
„Dean se v psychologii přímo vyžívá, viď?“ ušklíbla se Keiri a Dean na ni
vypláznul jazyk.
„Napsal mi Marcus“ řekla jakoby nic Keiri.
„Po dvou týdnech?“ divila se Annabeth.
„No a co chtěl?“ zajímal se Dean.
„Chce si promluvit“ pokrčila Keiri rameny.
„Nejspíše si užil s ostáními“ pohladil ji Dean po rameni. „Ne, že mu dáš
šanci, jako minule!“
„Z toho už jsem vážně vyrostla“ usmála se Keiri.
„A ty nikoho nemáš?“ zeptala se Annabeth.
„Ne“ zarazil se Dean. „Ehm, už skoro rok. Omluvte mě“ v rychlosti opustil
místnosti.
„Co, řekla jsem něco špatně?“ Annabeth se podívala na Keiri. „Ta poslední
musela být pěkná mrcha, když ho to tak vzalo“
„O mrtvých jen hezky“ utrousil Mike a Annabeth si uvědomila, že to, co řekla,
asi nebylo moc vhodné.
„Deset!“ začali hlasitě všichni odpočítávat. Stáli před
konferenčním stolkem a dívali se, jak v televizi odpočítávají staré
hodiny. V rukou měli skleničky se šampaňským a na tváři úsměv.
„Pět! Čtyři!“ Tohle byly ty okamžiky, kdy se jeden rok přehoupl v druhý.
Každý v tom viděl něco jiného. Dean v tom viděl cosi magického a
velkého, co se stává jednou za rok. Keiri zase osudová setkání. Annabeth nové
začátky a Mike? Ten v tom viděl jen jediné: trocha alkoholu, kterou mu
jeho starší bráška dovolil, aspoň zatím.
„Jedna!“
Hodiny v televizi začali odbíjet dvanáctou hodinu a naši hrdinové si
přiťukli svými skleničkami se sborovým výkřikem: „Šťastný Nový rok!!“
Ještěže člověk nikdy neví, co ho čeká….
Náhledy fotografií ze složky 3DO - První kapitola
...
(K, 26. 7. 2011 17:58)