V. Chci ven!
1 Brian seděl tiše v obývacím pokoji na pohovce. Stency byla nejspíše ještě pořád mimo, protože jinak by nejspíše už dávno nebyl v tomhle domě klid. Venku začalo jemně pršet a někdo zabušil na dveře. Brian vystřelil z pohovky s hůlkou v ruce. „Kdo je tam?“ zeptal se, když byl u dveří. „Eleanor de Witt, studentka Bradavic. Posílá mne Lucius Nachio, nesu Harryho Pottera“ nahlásil dívčí hlas a Brian otevřel dveře. Stála tam černovlasá dívka. Brian jí hned pomohl dovnitř a společně odnesli Pottera nahoru, kde ho v ložnici pro hosty položili na postel a sešli dolů do obýváku, kde Brian začal vařit čaj.
2 „Můj pane“ hlesl Luciusův chladný hlas. „Věděli o našem plánu. Někdo ji to vyzradil. Brumbál je mrtev, ale Potter je pryč.“ Voldemort začal zuřit. „Jak to?! Nikdo o tom přece nevěděl!“ To je pravda nikdo o tom nevěděl a Lucius si musí dávat pozor na myšlenky. „Nemám ponětí, můj pane. Dovol mi vrátit se do Bradavic.“ Voldemort se na Luciuse podíval. „Kde je Eleanor?“ zeptal se syčivě. „Můj pane. Eleanor jsem poslal za studenty, kterým se podařilo utéct z Bradavic při bitvě.“ Voldemort se pousmál. „Výborně, Lucius. Na tebe jediného je spolehnutí. Nevadí, že Potter utekl. Ty!“ vykřikl Voldemort a Lucius klidně vzhlédl. „Najdeš ho a přivedeš mi ho. Eleanor vezmi sebou. Každý večer mi pošleš sovu.“ Lucius přikývl a otočil se ke dveřím.
3Stency se probrala na velké postely. Měla na sobě ty šaty, které měla v Bradavicích. Vzpomněla si na Jokera. Vstala a prohlížela si pokoj. Byl to mudlovsky zařízená ložnice. Stency přeběhla husina po zádech. Jestli je u nějakých mudlů, tak je zničí. Hmátla po hůlce, kterou neměla. „Sakra“ sykla si a zamířila ke dveřím a dolů k hlavním dveřím. Slyšela z kuchyně hlasy. Nepatřili Jokerovi ani žádnému jinému smrtijedovi. Vstoupila do kuchyně. „Kde to jsem?“ zeptala se chladně, když uviděla chlapce a dívku sedící u stolu s čajem. Dívka vypadala jako Zmijozelská a ten kluk možná Nebelvír. „V domě mých rodičů“ odpověděl kluk. Nebelvír, pomyslela si Stency. „Proč jsem tady?!“ vyhrkla Stency další otázku. „Jde po tobě Joker“ připomněl ji kluk a dívka dodala chladným hlasem: „A všichni smrtijedi“ Ušklíbla jsem se. Nevěřila jsem, že by je na mne poštval všechny Pán Zla. To nebylo možné.
4Justin a všichni ostatní stáli u stěn Velké síně. Smrtijedi je prohledávali a brali jim hůlky. „Je zakázáno používat hůlky. Hůlky vám teď odebrány vám budou vráceny, ale kdykoli o ně budete moct přijít“ Smrtijed měl úřední hlas a Justin nepochyboval, že je z Ministerstva. „Ředitelem této školy se stávám já“ oznámila a shodila si kápi. „Dolores Umbridgeová“ Profesorka McGonagalová zaklela. „ Učitelé zůstanou na svých postech jako dříve. Jen profesor Snape se stane zástupcem ředitele“ usmála se chladně. „Teď kdo je odbaven na svou kolej v doprovodech profesorů“
5Joker přistoupil k Umbridgevé. „Myslíš, že tady už to zvládnete. Nesnáším Bradavice“ zachechtal se. „Půjdu podat zprávu Pánovi Zla“ řekl pak chraptivě. „Jokere, pošlu Vám zprávu, až budeme mít nějaké mudlovské šmejdy, ano?“ usmála se na něj. Joker se zašklebil a pomalu kráčel do temné noci. Ven z hradu, pryč z jeho pozemků. Bitva byla skončena a on chce ven. Ven z této odporné školy.
1 „Tohle je absurdní!“ vykřikla Stency. „Chci odsud a to hned!“ vykřikla. To už Brian nevydržel. „Zachránil jsem tě před smrtí! Vzal jsem tě do domů svých rodičů! Chráním tě a ty budeš takhle peskovat! Říkám ti naposledy, že tě nikam nepustím!“ Stency si odfrkla a zamířila do svojí ložnice, ve které se probrala.
2Lucius mířil pomalu k domu. Rozhlížel se na všechny strany, a když otevřel branku do zahrady, věděl, že ho už nikdo nevidí. Byl mnohem klidnější. Ochranná kouzla jsou dostatečně silná, aby zadržela všechny. Naučil ho to všechno Brumbál. Brumbál, kterého Eleanor zabila. Otevřel domovní dveře a vstoupil dovnitř. Přihnaly se dva páry nohou. Brian a Eleanor. „Identifikuj se“ přikázal Brian, míříc na mne hůlkou. „Lucius Nachio, student zmijozelu. Briane tobě jsem řekl, ať sem odvedeš Stency a tobě, Eleanor jsem řekl, ať sem přivedeš Pottera“ řekl Lucius klidně. Brian sklopil hůlku a Eleanor se vrhla Luciusovi kolem krku.
3Stency seděla tiše v ložnici. Objala si kolena a položila si na ně hlavu. Tohle bylo jako zlý sen, nemohla opustit tento. Musela se spoléhat na partu mudlovských šmejdů a k tomu všemu neměla hůlku. „Sakra!“ zavrčela. V tom se však otevřely dveře a vstoupil Lucius. „Luciusi, díky bohu“ řekla tiše Stency a šla ho obejmout.
4“Poslouchejte mne!“ uklidňovala studenty profesorka McGonagalová. „Ano, naše škola už nám nepatří. Teď ji povedou smrtijedi, ale poslouchejte mne. Nikdy nedovolím, aby vám někdo ublížil. Společně tyto zlé časy musíme překonat. Společně je překonáme a budeme znovu žít jako dřív.“ Dořekla a chvíli bylo ticho. „Je pravda, že profesor Brumbál je mrtev?“ ozval se z davu něčí hlas. McGonagalová se smutně na všechny podívat. „Musím to potvrdit. Profesor Brumbál už není mezi námi“ V očích se jí zračily slzy, ale nejen jí. Všem nebelvírským. Brumbál tu už není, pomyslel si Justin.
Komentáře
Přehled komentářů
Těším se na další vývoj děje, vypadá to velmi zajímavě.
Jen Stency nám měkne. :-)
Jů.
(Stency, 16. 3. 2010 21:30)