Jdi na obsah Jdi na menu
 


XXIII. Záchranná akce. Totální nasazení

27. 12. 2010

1 Brian vešel do Vstupní síně. Na tváři jen lehká zranění a jeho oblečení bylo špinavé a na pár místech potrhané. Po cestě ztratil jednu botu, ale to bylo to poslední, co jej trápilo. Stency unesli a on ji musel zachránit. Prostě musel.

Velká síň byla bez očarovaného stropu, takže šlo vidět, jak vysoký je. Uvnitř to vypadalo velice zvláštně. Čtyři dlouhé stoly kolejí byly odsunuty na kraj. Uvnitř byla skoro celá škola. Někteří teprve přicházeli a Brian se začal drát dopředu. Na vyvýšeném pódiu, odkud Brumbál uskutečňoval své projevy, stál učitelský sbor. Při vzpomínce na Brumbála, Briana zabolelo u srdce.
Prodral se až na pódium, ve chvíli, kdy profesrorka McGongalová začala mluvit.
„Ticho“ zažádala. „Jak všichni jistě víte, zbavili jsme se nadvlády smrtijedů“ promluvila a Velká síň vítezně zaburácel v souhlas.
„Jenže není se nad čím radovat. Opravdová bitva, mnohem těžší a ošklivější, teprve příjde. Proto musíme dostat studenty z této školy, do Prasečí hlavy“
„My chceme bojovat!“ vykřikl jakýsi student a ostatní bouřlivě souhlasili.
„Plnoletí studenti mohou zůstat, pokud budou chtít“ kývla Minerva. „Ostatní spořádaně odejdou. Filiusi, pane Filchi“ oslovila je McGonagalová. „Odveďte, prosím, naše studenty do štábu Spolku hadích hlav. Někdo vám jistě ukáže cestu“ Školník Filch i profesor Kratiknot přikývl (Filch méně ochotně) a vydali se řádou, kterou jim udělali studenti ven z Velké síně. Většina studentů je následovala.

 

Obrazek

3Stency byla v tmavé sklepní místnosti. Byla tam matrace hozená na zem ke stěně a židle uprostřed místnosti. Místnost byla bez oken a Stency se krčila v jednom z rohů. Nechtěla, aby za ní přišel Joker. Bála se…tolik jí to připomínalo její dětství. Sáhla si na malou jizvu na rtu. Tohle nesmí dopustit. Nesmí přece dopustit, aby její dokonalý obličej hyzdilo něco jako Jokerův úšklebek.

4 Justin vedl všechny do štábu Spolku hadích hlav. Vedle něj šla Joanna, která ho chytila za ruku. „Myslíš, že to dopadne dobře?“ ptala se šeptem.
„Doufám, že ano“ Justin se rozhlížel kolem a loučil se s Bradavice. Sám nevěřil, že to dopadne dobře. Zlo je příliš silné a je všude. Po očku házel na Zmijozelské studenty. Všichni plnoletí z Nebelvíru, Havraspáru a Mrzimoru zůstali ve Velké síňi, ale Zmijozelští vyrazili s nimi do Prasečí hlavy, ač už třeba mohli zůstat.
Justin si usmyslel, že na ně dá pozor. Joanna šla těsně vedle něj. Chtěla mu být na blízku.

5 Joker se blížil k Malfoyovic pozemku. Šlo slyšet až ven, jak Pán Zla zuří a Jokerovi se to líbilo. Znamenalo to jediné. Totální nasazení proti Bradavicích, což se náramně hodilo. Potřeboval všechny odklidit. Vstoupil do dveří. Už v hale a v salónku bylo plno smrtijedů, někteří s pláštěmi a maskami. Druzí normálně oblečení. Joker si olízl rty, když mu všichni uhýbali s cesty.

1 „Je třeba osvobodit Stency“ řekl rázně Brian a McGongalová se na něj přísně podívala.
„Pane Greene, je mi líto, že vaši přítelkyni unesli, ale máme spoustu jiných věcí na práci“ sjela ho ostře. Poté se otočila na ošetřovatelku Pomfreyovou. „Poppy, profesorku Červotočkovou odnesli k tobě na ošetřovnu. Postarej se o ni a připrav se na nával zraněných. Budu tě potřebovat tady“ pravila McGonagalová a Pomfreyová přikývla. Profesorka Prýtová i ostatní už šli kouzli obrnit hrad a připravit se na boj. Brian byl v koncích. Opřel se o profesorský stůl. Nevěděl, kde Stency je a jestli vůbec ještě žije. Tohle bylo k nesnesení.
„Pokud ji chcete zachránit, budete muset jít sám“ řekl tiše McGonagalová.
„Půjdeme s tebou“ ozval se někdo z mála studentů, kteří utvořili hlouček.  Z něj vystoupil Harry Potter a hned za ním byla Hermiona a Ron, kteří se netvářili moc nadšeně.
„To je fajn, ale stejně nevím, kde ji hledat“ Brian svěsil hlavu.
„Já tuším, kde je a pokud mám pravdu budete mne potřebovat“ ze stínů vyšel Snape. Učitelé i studenti se na něj dívali. Všichni se domýšleli, že zběhl jako ostatní smrtijedi. Pozorval Briana svýma tmavýma chladnýma očima a čekal, co od něj uslyší.
„Dobře, půjdeme“ kývl Brian a než kdokoli stačil protestovat, vydali se zlatou bránou.

3Stency seděla na matraci a objímala si kolena. Z horních pater k ní dolehl nějaký hluk a okamžitě se vymrštila.  Jestli je to Joker, co bude dělat? Je bez hůlky, bez jakkékoli pomoci. Tohle přece nejde. Ona takhle nesmí  skončit. Vždyť je Snapeova a Belatrixina dcera. Silná, nádherná a chladná. Mocná jako drak. Něco musí provést. Nenechá na sebe sáhnout od takového ubožáka jako je Joker. No ne?
Někdo přiběhl ke dveřím. Ustoupila až na druhou stranu, něco jí říkalo, že by měla být dál ode dveří a ani tentokrát ji intuice nezradila.
„Bombarda!“ vykřikl čísy hlas a hned na to se ozvala ráno a dveře se rozletěly dokořán. Ve dveřích stál Brian a Stency musela uznat, že tentokrát ho ráda vidí.

5 Joker seděl u velkého dlouhého stolu a pozoroval, jak Voldemort zuří.
„Jak se opovažuje?!“ vykřikl najednou. „Kdo si myslí, že je ten Brian Green!“
„Greene“ ozval se tichý hlásek. Joker se zašklebil.
„Cože?“ vyjel Voldemort a otočil hlavu na smrtijeda sedícího vedle Malfoye.
„Greene, můj pane, jmenuje se Greene“ jeho hlásek čím dál tím ochaboval a tvář mu zbělala, když viděl, že Voldemortův vztek narůstá.
„Avada kedavra!“ vykřikl a kouzlo neposlušeného smrtijeda odhodilo i s žídli do stěny za ním. Už se ani nepohnul.
„Ještě někdo chce snad něco říct?“ zasyčel Voldemort a dával důraz na každou slabiku, kterou řekl. Všichni mlčeli.
„Kde je Severus?“ rozhlížel se kolem. Ostatní stále mlčeli. „Kde je?!“
„Můj pane,“ zvedla se pokorně Belatrix s obdivným výrazem v očích. „Snape zůstal v Bradavicích. Přidal se k nim“
„Aahhh!“ zařval Voldemort a praštil svou bílou rukou do stolu. Belatrix se zase pomaličku posadila.
„Svolejte všechny ať táhnou na Bradavici! Chci tam totální nasazení!“
Ano, přesně na tohle Joker celou dobu čekal. Přesně na tento chaos a na tento masakr. Ze široka se usmál. Nastal jeho čas.

Obrazek


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář