Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zmatek

7. 4. 2011

Zjistil jsem, že jsem úplně a do základů zmatený. Více, než obvykle. Ještě rok zpátky jsem věděl, kdo jsem a čeho chci dosáhnout, ale teď? Nevím, kdo jsem, co chci a ani kam směřuji. Ztratil jsem se v tomhle světě plné intrik, který má tolik léček a nevím, jak dál.
Někdy mi příjde, že jsem se sem ani neměl narodit, že sem nepatřím. Třeba jsem vážně z jiného světa. Ale nejspíše není o nic lepší, než tento.
Bylo načase však něco změnit. Změnit sebe, aby člověk mohl zažít něco, co by sám nezažil. Změnit se, aby nebyl sám. Jenže jak to provést?
Povím Vám, že to nejde. Nemůžete se změnit, ne natrvalo. Musí to být ve vás. Musí te to věznit a potom vypustit jako divou zvěř, aby rozcupovala oběť. Takhle se to některým líbí, ale není podstatné, jestli se to líbí vám. Vy se musíte změnit, proto, aby jste nezůstali sami. Protože lidé Vás nechtějí takového jaký jste. Chtějí vás podle sebe. Mění vás, kritizují vás, pořád mají málo. Dokud se neproměníte v to, co chtějí, ale vám to je jedno, protože nejste sami. Horší je, když ve finále sami zůstanete. Sami, změnění a opuštění...a najde si vás někdo jiný, kdo vás začne zpracovávat, protože se mu nelíbí práce druhého a mění vás a nakonec ho to omrzí a opustí vás a tento koloběh pokračuje a pokračuje. Jedná se vlastně o jednoduchý a bezduchý život skoro každého z nás. Možná to nevyzní tak smutně, když u toho je sex a alkohol, protože to jsou prý barvy do života. Ale vážně to tak musí být? 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář