XXI. Jackovo selhání
Stál jsem Jacobovi za zády. Dělilo nás snad jen dva metry. Pomalu jsem vytáhnul mou katanu. Věděl jsem, že mě uslyší. „Neříkal jsem, že se uvidíme znovu? Co Jacku?“ otázal se chladně.
Pousmál jsem se. „Nedovolím ti, abys zničil vesnici. Yoroshimu ji nevydáš“ Yoroshi pocházel z této vesnice, ale už dávno ji opustil. Dělal, totiž pokusy na lidech, neměl nikdy problém je nechat zabít. Byl bezcitný a nemilosrdný… jako teď Jacob.
Pomalu se otočil. V levé ruce držel novou katanu. Takže Hatake ji nakonec ukoval a teď je nejspíše mrtev. „Nestůj mi v cestě“ řekl nebezpečně. Jeho oči byli úplně černé, neměl bělmo. To znamenalo, že byl pod vlivem Éterem. „nebo tě zabiju“ dořekl a vytáhl svou katanu z obalu. Bylo to ve zlomku vteřiny a naše katany se střetly, zajiskřilo to a meče se od sebe odrazili. Oba jsme stáli v obranné pozici, povšimnul jsem si černých značek na Jacobově meči.
„Zlepšil ses, ale zvládneš tohle?“ Bylo to strašně rychlé, nevím, kde se v něm vzala taková rychlost, ale ve vteřině byl u mě a máchnul katanou. Pokusil jsem se to vykrýt, ale když se katany střetly, nevydržel jsem ten silný náraz. Katana mi vylétla z ruky do temné noci. Držel jsem jen obal a Jacobova katana byla pod mým krkem. Nebyla jsem dost silný, abych Jacoba dostal. Byl pro mě moc silným protivníkem a já byl moc slabý.
„Teď zemřeš“ oznámil mi chladně Jacob. Zvedl se poryv větru a já si uvědomil, co vlastním. Mé ruce vyrazili vpřed a Jacoba odhodil silný poryv větru. Dopadl na zem, ale éter jej obepnul a ztvrdnul, takže jej ochránil před pádem a újmou. Tomuto jevu se říkalo Absolutní ochrana. Éterní ochrana se vznesla nad Jacoba, vypadala teď jako mrak. „Katana!“ zavolal jsem do tmy a má katany se mi přemístila do rukou. „Je pozdě“ řekl Jacob. Mávl rukou a éterní mrak narazil rychle do brány, která praskla.
Doufal jsem, že éter není tak silný. Avšak brána se rozvalila částečně dovnitř i ven. To se nemělo stát, ozvalo se zadunění a země se otřásla. Zem se však nezatřásla jen díky bráně, ale něco se stalo na druhé straně vesnice. „Nezavolal jsi Yoroshiho, že ne?“ křikl jsem na něj. Chladně se usmál. Zničenou bránou prošlo nejméně deset démonů.
Objevila se vedle mě Keiri a chytila mne za ruku. Jacob, démoni, zničená brána i vesnice zmizeli a my jsme se někam přemístili.
Komentáře
Přehled komentářů
Jůůů,napínavé :) Doufám,že teď nebude zase tak dlouhá pauza,těšim se na pokračování :)
(no vydíš,že to jde,když se chce :-P )
....
(ladyhawk, 11. 4. 2010 20:51)