XXII. Těhotenství
Nemohl jsem se nadechnout, nemohl jsem mluvit. Tohle bylo něco, co jsem nečekal. Chtělo to okamžitě zasáhnout a pomoct Ohnivé vesnici. Co lidé v ní? Co Sanna?
Objevili jsme se s Keiri v obývacím pokoji u nás doma. Něco bylo v nepořádku. Celá místnost vypadala jako po požáru. Křesla byli na uhel, sklo na konferenčním stole bylo zčernalé a popraskané. Co se tu stalo? Kde jsou všichni. Někdo přeběhl místnost a Keiri se s ním objala. Otočil jsem se by to Seth. Obličej měl černý od popela a sazí a na končetinách lehké popáleniny. „Co se tu stalo?“ zeptala se ho Keiri. „Bylo tady strašně hodně démonů v černých pláštích“ sděloval nám Seth. To budou Jacobovi démoni, pomyslel jsem si ihned. „Byli v přesile, neměli jsme sebemenší šanci“ Keiri na mě vrhla zlobný pohled. Seth však vyprávěl dál. „Katty se otevřel živel. Oheň zaplavila vlna ohně. Všechny démony to zničilo a mne zranilo. Potom se jen přemístila.“ Dopověděl příběh a já vyvalil oči. „Ona se přece nemůže přemísťovat. To zvládne jen Keiri.“ Zaprotestoval jsem. Seth se mi podíval do očí. „Obklopil ji oheň a ona prostě zmizela!“ Tohle mi stačilo, bylo třeba ji najít. „Musím ji najít. Vy zatím nachystejte lektvary. Musíme se tam vrátit a pomoct jim.“ Než mi stačili odporovat vyběhl jsem dvoje schody na půdu. Sebral jsem mapu a křišťál. Mapu jsem si rozložil na podlahu a začal jsem nad ní mávat křišťálem. Tohle byl prostředek jak najít člověka na, kterého myslíme. Byla to jen mapa města, pokud je Katty někde jinde (a teoreticky může být kdekoli) nenajdu ji. Trvalo to jen chvíli a křišťál dopadl na místo. Byla to nějaká vrchovina u Golden gate. Začal jsem listovat v knize. Kouzlo k přemístění mi pomůže se tam dostat. Nechtěl jsem říkat Keiri. Musel jsem s ní mluvit o samotě. Byla nejspíše rozhozená.
„Volám tě Větře! Katty je v nesnázích, odnes mě tam kde ona se nachází“ Trochu jsem kouzlo z knihy obměnil, aby pomohla jak mělo. Oknem prosvištěl vítr a já viděl tmu. Tmu a ticho. Po chvíli jsme se objevil na vrcholku skály. Katty stála u okraje. Nevypadalo to, že by chtěla skočit, ale vůbec se mi nelíbilo, že je takto blízko srázu. Pod ní bylo moře.
„Katty!“ zavolal jsem na ni. Jen pootočila hlavu. „Neměl bys tady být, Jacku. Jsem pro tebe příliš nebezpečná.“ Šeptla tiše. Udělal jsem krok blíž. „Nemluv hlouposti. Keiri a mě se taky přece živel otevřel. Brzy se ho naučíš ovládat. Sethovi jsi způsobila pár zranění. Nic vážného“ chlácholil jsem ji. Smutně se pousmála. „Jsem těhotná“ oznámila tiše. Těhotná? Cože?! To snad ne. „S kým?“ polkl jsem. Znal jsem odpověď, bál jsem se jí. Nechtěl jsem ji slyšet. „S Jacobem“ šeptl její hlas. Chvíli jsem se vůbec nepohnul. Musel jsem se párkrát nadechnout, než jsem k ní přistoupil.
„To je přece dobře“ ozval jsem se ochraptělým hlasem. V puse jsem měl hořko. To vůbec nebylo dobře. S Jacobem, s naším temným Jacobem. „Cítím v sobě něco zlého a hodně silného. Mám pocit, že to díky tomu se můžu přemisťovat a dělat tohle“ zvedla ruku, ve které žhnula ohnivá koule, tradiční schopnost démonů. Vydechl jsem, když Katty ruku dala zase dolů a koule zmizela. „Co až to bude větší?“
Tuhle otázku jsem nedokázal zodpovědět. Co to bude dělat jsem vážně netušil. „Katty, máš přece nás. Stojíme při tobě. Nikdy tě neopustíme, ochráníme tě i tvé dítě.“ Roztřeseně mě objala a začala vzlykat. „Bojím se Jacku.“ Vzlykala. „Musíš to překonat, Katty. Čeká nás mnohem těžší úkol, než kdy dříve. Jacob se spojil s Yoroshim a zaútočil na vesnici“ Katty zvedla hlavu a podívala se na mě uslzenýma očima. „Můžeme?“ zeptal jsem se jí, když si otřela slzy. Přikývla a vzala mě za ruku. Kolem nás se objevil oheň, který nepálil, a my zmizeli.
Komentáře
Přehled komentářů
Wow... začíná se to trošku rozjíždět.
Ale víš co není fér? Že se Katty může přemisťovat. To je jediná "aktivní" schopnost Keiri, jinak je má všechny pasivní. ._.
Zlobým se!!!
xDDDD
......!!!......
(keiri, 12. 4. 2010 18:40)